Na Základní škole Červený vrch sám kdysi sedával v lavicích, dnes ale sedí za katedrou a je školním inovátorem v oboru technologií. Podílel se na zavedení wi-fi i tabletů do výuky a angažuje se v Akademii programování, což je vzdělávací program pro studenty, který jim otevírá svět kódování.
Proč a jak zapojuji technologie do výuky a života školy?
Technologie používáme ve větší míře, než je tomu na jiných školách, přestože jsme škola státní. Díváme se kolem sebe i do zahraničí a baví nás zkoušet nové věci, i když se některé ukážou jako slepá cesta.
Počítačová pracovna je už standard, ale máme navíc mobilní tabletovou pracovnu, ze které mohou učitelé využít až 30 tabletů a přinést je do výuky. Funguje také technologie přenosu obrazu z žákovského počítače na projekční plochu, díky níž žáci nemusejí chodit k tabuli, ale ukážou svou práci třídě přímo ze svého místa. Díky celoškolní wi-fi má všech 700 žáků přístup na internet, i když s filtrem obsahu.
Škola je kompletně na cloudu, v některých hodinách používáme elektronické školní sešity a taky školní sociální síť Yammer. Máme ji rok a půl a hodně se nám osvědčila. Tím, že připomíná Facebook, tam žáci chodí rádi, třeba i po škole, což považuji za malý zázrak. Primárně jde o komunikační prostředí se třídou, kam se postují třeba termíny písemek, materiály nebo zajímavé odkazy na YouTube, které do sešitu napíšete jen těžko. Můžete v ní taky vymýšlet aktivity v rámci třídy: třeba každý, kdo si udělá selfie s nějakou památkou, získá odměnu. Ale musí k tomu samozřejmě dopsat i stavební sloh a století, abychom kombinovali zábavu se vzděláváním.
Dnešní generace už nezná svět bez Facebooku, je to prostředí jim vlastní a síť strhává celou třídu ke komunikaci. Třeba i v cizím jazyce.
Jak si představuji, že se bude učit v roce 2026?
Může se zdát, že je to dlouhá doba, že na ulicích budeme vídat létající auta, ale tak to rozhodně nebude. Školství bude vypadat pořád podobně, jen technologie budou běžnější součástí všech předmětů a pomohou přenést vyučování mimo třídu.
Zařízení, která ještě před pár lety neumožňovala pohyb v terénu, protože jim nestačila baterie, se dnes bez problémů využívají celý den. Žáci s sebou nebudou muset tahat papírové učebnice, protože většinu materiálů budou mít elektronicky. S lehkou taškou pak půjdou ven vytvářet například interaktivní stezku a mapovat rostliny v areálu školy. Mobilita zařízení může podpořit přenesení školy z lavic na čerstvý vzduch.
V samotných třídách budoucnost vidím ve velkých dotykových obrazovkách. Jistě se také rozšíří 3D tiskárny, které už budou pro každého finančně dostupné. Když vám někdo v učebnici ukáže lidský kloub, řeknete si: fajn, ale když si ho budete moct sami namodelovat a vytisknout, pak jen tak nezapomenete, na jakých principech funguje.
Jsme dědici Komenského, který hlásal heslo „Škola hrou“, a když vás něco baví, a ještě jste to vytvořili sami, ten zážitek ve vás zůstane.
Důležitou roli bude hrát taky virtuální nebo rozšířená realita, dnes drahá technologie. Občas se nechám unášet představou, že budeme probírat starověký Egypt, při tom si nasadíme brýle a podíváme se jako třída do Cheopsovy pyramidy. To bude zážitek pro celou třídu, který nebudete moct srovnat s obrázky v učebnici. Výuku by posunul, učinil atraktivnější a interaktivnější.
Tip Microsoftu pro KREATIVNÍ UČENÍ:
Význam digitálních dovedností poroste i v netechnických oborech, o programování se dokonce hovoří jako o „řidičáku budoucnosti“. Proto organizuje Microsoft už třetím rokem společně s neziskovou organizací Czechitas Akademii programování, která děti seznamuje s tajemstvím kódu zábavnou formou, třeba při programování hry Minecraft. Učení jde snadněji s kompaktním tabletem Lenovo Miix 310 s oddělitelnou klávesnicí, který vydrží na jedno dobití celé vyučování a vejde se i do menšího školního batohu.
