Zkušenosti sbíral generálporučík Jiří Baloun kromě českých vojenských škol i v zahraničí, třeba na amerických National War College nebo National Defense University. Zúročil je pak například jako vojenský představitel ČR v Bruselu a nyní i ve vedení Generálního štábu Armády České republiky jako první zástupce náčelníka.
Jak armádě technologie pomáhají dnes?
NATO nedávno uznalo kyberprostor jako další operační oblast. To je logický následek vývoje ve světě. Technologie, zvlášť komunikační a informační, se posledních 30 let překotně vyvíjejí a my se stále víc pohybujeme ve virtuálním světě, ať už jde o bankovní operace, výrobu a přenos elektřiny, dodávky plynu a ropy, řízení dopravy, podporu chodu nemocnic, a dokonce operace na dálku.
Všechny tyto věci stále výrazněji ovlivňují náš život a taky bezpečnost. Dříve jasné hranice vnitřní a vnější bezpečnosti se navíc rozostřují a tomu musí odpovídat i prevence.
Technologie se rozvíjejí, a tím jsou dostupnější i pro armády zemí naší velikosti a ekonomické síly. Což ale taky znamená, že jsou snadněji dostupné pro značně širší okruh uživatelů, a tím je výrazně vyšší i hrozba, která z toho plyne.
Armáda České republiky na novou situaci reagovala pružně. Prvním příkladem byla spolupráce na řešení přechodu informačních systémů do Nového roku 2000, známého pod označením Y2K. Už před zhruba deseti lety jsme vytvořili takzvaný CIRC (Computer Incident Response Cell) – tedy základ centra kybernetické bezpečnosti v podmínkách armády a resortu ministerstva obrany, které se úspěšně rozvíjí.
Zařazením kyberprostoru mezi operační prostory armády budeme v jeho rámci aplikovat všechny související postupy od doktrín přes personál až po odpovídající technické zabezpečení, a to od strategické až po nejnižší taktickou úroveň, tak abychom byli schopni odvrátit ohrožení v této oblasti.
Pokud jde o bezpilotní či bezosádkové prostředky (drony ‒ pozn. red.), jejich myšlenka je stará téměř 100 let, nicméně k jejich rozvoji došlo až v 80. a 90. letech minulého století. Zásadní byl i rozvoj miniaturizace jednotlivých technologií a vývoj souvisejících zdrojů energie.
Česká armáda v současnosti používá několik druhů menších bezpilotních průzkumných systémů, odpovídajících ambicím České republiky nasazovat brigádní a menší úkolová uskupení. Jsou to třeba Scan Eagle či Raven. V rámci NATO spolupracujeme i na významných projektech, jako je systém AGS pro sledování pozemních cílů a získávání detailního obrazu bojiště, v jehož rámci se využívají větší průzkumné prostředky typu Global Hawk.
Bezosádkové či dálkově řízené prostředky se kromě leteckých využívají (a budou využívat) i u pozemních sil. Především při průzkumu, při detekci a odstraňování výbušnin či následků použití zbraní hromadného ničení. Významnou oblastí bude i doprava materiálu, munice či osob ať už v prostoru operace nebo mimo něj.
V nejbližší budoucnosti se podobné technologie podle mě budou prosazovat i u prostředků ničení protivníka, tedy zbraňových systémů, v koordinaci se zmíněnými průzkumnými prostředky.
Jak se skladba technologií v boji promění do roku 2026?
Kromě už zmíněného to budou především nové systémy, které budou poskytovat dokonalý přehled o situaci, včetně detekce a varování, a systémy velení a řízení od strategické po nejnižší taktickou úroveň, s vysokou spolehlivostí a zabezpečením proti narušení.
Očekávám taky nové energetické zdroje a prostředky logistiky zvyšující samostatnost vojáka na bojišti a jeho odolnost. K tomu bude patřit i diagnostika jeho fyzického stavu. K tomu přispěje nejen další miniaturizace, ale i použití nových materiálů a nanotechnologií.
Pokud jde o zbraňové prostředky, tak ve vývoji i postupném zavádění vidíme nové prostředky pasivní a aktivní ochrany techniky a živé síly. Samostatnou kapitolou (které se ale dočkáme asi až v následující dekádě) jsou nové zbraně založené na vyzařování energie.
V každém případě však stále platí a ještě dlouho jistě platit bude, že vojenské umění bude, mimo jiné, stát na vyváženém použití starých a nových, technologicky vyspělých systémů a lidské síly jako stále ještě rozhodujícího fenoménu. Je to především proto, že v konečném důsledku se veškeré dopady našich aktivit, i těch ve světě „virtuálním“, budou projevovat v reálném životě.
Tip Microsoftu pro VYUŽÍVÁNÍ TECHNOLOGIÍ V EXTRÉMNÍCH PODMÍNKÁCH:
Tak jako se běžný automobil liší od obrněného vozidla, tak i hardware pro potřeby armády musí splňovat ta nejpřísnější kritéria pro použití v extrémních podmínkách. Měřítkem odolnosti a s nadsázkou řečeno tankem mezi notebooky je Dell Latitude 14 Rugged Extreme. Robustní notebook s otáčivým displejem je odolný vůči nárazům a vibracím, prachu i vodě. Tento notebook umožňuje efektivně pracovat za nepříznivého počasí, ve vlhku nebo mrazu, pod zemí nebo ve stísněných prostorách. Díky těmto vlastnostem je notebook značky Dell oblíbený i ve stavebnictví, průzkumné činnosti apod.
